„Chceme pomoci Afghánistánu a zemím v tomto regionu,“ řekl slovenský premiér Eduard Heger Sdělit Tisková konference. „Nechceme ale opakovat situaci z roku 2015, takže sem budeme směřovat všechny naše kroky.“
Více než milion lidí z Blízkého východu a Afriky uprchlo před válkou a chudobou před šesti lety, mnozí z nich opouštějí uprchlické tábory v naději, že najdou lepší život v Evropě. Statisíce lidí přešly z Turecka takzvanou balkánskou cestou, než ji uzavřely v řadě uzavírání hranic, RFE/RL špičatý.
Heger zopakoval pocity českého premiéra Andreje Babiše, který vyjádřil obavy z masového přílivu Afghánců do Evropy, kde „pro ně opravdu není místo“.
Na závěr řekl: „Nejlepší alternativou je řešení, které přiměje lidi zůstat v Afghánistánu.“
Slovensko zorganizovalo dva evakuační lety z letiště v Kábulu a zachránilo více než 50 lidí spojených se zemí. Mnoho z nich však uvízlo v Afghánistánu. Česká republika evakuovala téměř 170 Afghánců s vazbami na zemi, z nichž většina od té doby v zemi požádala o azyl nebo o doplňkovou ochranu.
Po neformálním setkání ministrů zahraničí EU tento týden maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Peter Szijjarto Ona řekla: „Maďarsko má jasnou pozici. Odstranili jsme Afghánce, kteří nám pomohli, ale nejsme připraveni přijmout nikoho jiného – nechceme na to ani myslet.“
Szijjarto popsal intenzivní diskuse mezi svými evropskými kolegy o tom, zda by měl být Taliban povolán k propuštění těch, kteří chtějí zemi opustit, ale středoevropská skupina tuto myšlenku odmítla. Szijjarto řekl, že by to znamenalo prázdný šek, aby mohli všichni Afghánci odejít, a znamenalo by to udělat stejné chyby, jaké byly udělány v roce 2015. Afghánistán označil za „epicentrum mezinárodního terorismu“.
Maďarsko přijalo asi 300 Afghánců, kteří úzce spolupracovali s maďarskou armádou, z nichž většina by pravděpodobně dostala nějaké povolení zůstat v Maďarsku. Místní média informovala, že polovina z nich pobývá v uprchlickém táboře Famuszabadi nyní pod karanténními pravidly, protože alespoň jedna osoba měla pozitivní test na COVID-19.
Maďarská vláda a média ovládaná Fideszem kráčejí po tenké hranici, když se snaží svým voličům vysvětlit, že Afghánci evakuovaní maďarskou armádou jsou „dobří uprchlíci“, ale že imigrace obecně zůstává špatnou a nebezpečnou věcí. I v případě „dobrých Afghánců“ existuje neoficiální očekávání, že až budou jejich papíry hotové, zamíří do západní Evropy, kde je velká diaspora a Maďarsko se s nimi nebude muset vypořádat.
Po setkání s polským kolegou Zbigniew Rau, maďarským ministrem zahraničí podtrženo Imigrace se opět stane ústředním bodem evropských diskusí. Szijjarto si stěžoval, že „prohlášení ze západní Evropy, která by měla být interpretována jako pozvánka pro všechny Afghánce, jsou vysoce nezodpovědná“.
Zopakoval, že Evropa je pod imigračním tlakem z několika směrů, a to nejen z Afriky a Blízkého východu, ale také z východu přes Bělorusko. Pokud se nová migrační vlna z Afghánistánu zvýší, bude to mít „nepředvídatelné důsledky“.
Naštěstí podle něj jsou Maďarsko a Polsko partnery a každý má imigrační politiku „selského rozumu“. Poznamenal, že Maďarsko postavilo plot v roce 2015 a že Polsko nyní dělá totéž na své východní hranici.
Aby si udržela obléhací mentalitu, média spjatá s maďarskou vládou vedou příběhy o rostoucím tlaku na její jižní hranici. orego zmíněno Byly nalezeny tisíce nelegálních přistěhovalců a vráceny do Srbska, což je dosud nejvyšší počet v tomto roce. Zpravodajský server varoval, že tlak se pravděpodobně zvýší, protože „kontrola Talibanu nad Afghánistánem by jim mohla postavit miliony do cesty a [George] Sorosovy organizace, které podporují imigraci, jsou stále aktivnější. “
Předseda vlády Viktor Orban při své návštěvě Bělehradu také zdůraznil, že „Srbsko a Maďarsko zastaví migrační vlnu“.
„Vidíme, že ti, kteří dříve podporovali migraci – vlády, nevládní organizace, Sorosovy organizace – pokračují v podpoře nebo podpoře migrantů z Afghánistánu jako dříve, což je velmi v rozporu s nejlepšími zájmy obou zemí,“ řekl Urban. .
V novém vývoji tvrdil, že Maďarsko nebrání jen sebe, ale také Německo. Všichni víme, že tito imigranti nechtějí žít v Srbsku nebo Maďarsku, jsou určeni do Německa. Proto když se nyní bráníme – jak jsme to již tolikrát v historii udělali – bráníme také Evropu a především Německo. “
Polská dolní komora parlamentu (Sejm) mezitím ve středu schválila návrh zákona, který úřadům umožní deportovat z polského území všechny migranty překračující hranice mimo oficiální hraniční přechody, bez ohledu na to, zda trvají na žádosti o azyl v Polsku. . Zákon také stanoví, že žádost podaná přistěhovalcem prostřednictvím vnějších hraničních přechodů nesmí být až na výjimky přezkoumávána.
Helsinský výbor pro lidská práva tvrdil v prohlášení Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou „porušuje azylové právo EU“ a „mohl by být použit k nezákonnému vyhoštění cizinců způsobilých pro mezinárodní ochranu z území Polska“.
Legislativa přichází v době, kdy Bělorusko posílá tisíce migrantů do Evropské unie přes její hranice s Polskem a pobaltskými státy. Polsko, které od začátku srpna čelilo velkému počtu příchozích (více než 3 500 pokusů o překročení své hranice jen minulý měsíc), zahájilo v reakci na to skupiny na ochranu práv a další monitory v terénu, včetně BIRN.
Vláda původně vydala exekuční příkaz k dřívějšímu zákonu ve snaze legalizovat zamítnutí, ale tento týden bude mít legislativa větší právní váhu, pokud bude nakonec podepsána do zákona.
Od minulého týdne došlo také k mimořádné situaci v oblasti hraničící s polskou hranicí s Běloruskem, což znemožnilo novinářům a nevládním organizacím sledovat, jak jsou práva migrantů dodržována na místě.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
