Nedávno byla středolevá sociálně demokratická strana v České republice volební silou, se kterou je třeba počítat. V šesti všeobecných volbách, které následovaly po vzniku nového státu v roce 1993 a do roku 2017, byl při čtyřech příležitostech první a ve zbytku obsadil druhé místo.
Přestože jde o nejstarší dochovanou politickou stranu v českých zemích, její popularita od roku 2017 klesla a v nadcházejících všeobecných volbách 8. října se může stát, že nezíská žádná místa v parlamentu.
Podle nedávných průzkumů veřejného mínění v současné době drží mezi 4-5% podílu hlasů, což je mírné zlepšení oproti průzkumům provedeným na začátku tohoto roku, ale stále pod 5% prahem potřebným pro strany k návratu kandidátů do Sněmovny reprezentantů Jerryho Beh poznamenal .. , politický analytik a ředitel kampusu New York University v Praze.
Kdy byly pro českou sociálně demokratickou stranu šťastnější časy
V době psaní článku ještě zbývají dva týdny kampaně za ČSSD, která je od roku 2018 nejmladším členem koaliční vlády.
Jeho současná krize je však vzdálená téměř před stoletím, kdy v prvních všeobecných volbách nezávislého Československa v roce 1920 získala čtvrtinu hlasů a v příštích dvou desetiletích se stala dominantní stranou.
Vznik ČSSD se datuje od roku 1878, kdy se stala českou jednotkou rakouské sociálně demokratické strany za tehdejší Habsburské říše.
Strana zná svůj spravedlivý podíl na sporech. Po nacistické okupaci Československa počátkem roku 1939 byl zakázán. Ačkoli znovu získal své místo v rámci Národní fronty, která vládla od roku 1945 do roku 1948, byla násilně začleněna do Komunistické strany Československa.
Po skončení komunismu v roce 1989 a rozpadu Československa v roce 1993 se sociální demokraté vrátili jako jedna ze dvou hlavních stran v České republice spolu s Občanskou demokratickou stranou (ODS).
Od roku 1993 pochází pět z 12 českých premiérů ze středolevé strany a obvykle byli součástí po sobě jdoucích koaličních vlád.
Ve všeobecných volbách 2013 přišla o šest křesel, ale obsadila první místo a stala se dominantním členem koaliční vlády tří stran. Ve všeobecných volbách 2017 se však umístil na šestém místě a získal pouhých 15 křesel v 200členném parlamentu, což je pokles oproti 50. Dosáhl jen 7,3% lidového hlasování, ve srovnání s 20,4% v roce 2013.
ČSSD přišla ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 o všechna čtyři místa v Evropském parlamentu a získala jen 3,9% hlasů. Byl to podobný příběh v loňských regionálních volbách, ve kterých ztratil 88 křesel, což znamená, že nyní ovládá pouze 37 ze 675 provinčních křesel.
Pokles majetku je součástí širší evropské krize
Slábnoucí bohatství ČSSD částečně odpovídá kolapsu sociálně demokratických stran v celé Evropě za poslední desetiletí.
Ve Francii zaznamenala středolevá socialistická strana od legislativních voleb v roce 2017 pokles popularity na historická minima.
V britských všeobecných volbách 2019 labouristé utrpěli nejhorší porážku od roku 1935.
Výraznou výjimkou je Německo, V průzkumech veřejného mínění aktuálně vede sociálně demokratická strana před federálními volbami v neděli (26. září).
Teoretici připisují několik důvodů pádu evropských sociálních demokratů: vzestup populismu; nedůvěra k politickému establishmentu; Postindustriální posunující se pohledy na ch. a globalizace.
Přestože sociálně demokratické strany v evropských průzkumech veřejného mínění vybledly, sociální demokracie jako koncept zůstává stejně populární jako kdykoli předtím, tvrdí analytici.
Jak se říká teorie: Nové strany přijaly hospodářskou politiku sociálních demokratů, ale jsou úspěšnější při jejich kombinování s kulturními problémy, od imigrace a euroskepticismu po environmentální a progresivní politiky.
Zdá se, že tomu tak je v České republice. Nyní dominantní strana ANO – současný koaliční partner ČSSD a přední kandidát v průzkumech před volbami 8. října – začala žít v roce 2011 jako středopravá strana, ale kolem roku 2015 se transformovala do „levicového populistického hnutí“. řekl Behe z kampusu New York University v Praze.
Aby Beh vysvětlil, že se nafoukla jeho voličská základna, ANO úspěšně zahájilo konverzi voličů ČSSD: starších, méně vzdělaných lidí z malých měst a vesnic.
Ivana Karasková z Asociace pro mezinárodní záležitosti v Praze souhlasila, že „ČSSD i ANO cílí na stejné, levicově orientované, většinou venkovské starší voliče“.
Před volbami premiér Andrej Babiš z ANO strávil posledních několik měsíců chlubením se sociálnědemokratickými pověřeními své vlády, včetně vyšších důchodů a minimálních mezd, jakož i zlepšením dalších sociálních dávek, což vše jsou atraktivní politiky pro věrná voličská základna. pro ČSSD.
„Babys dosáhl svých úspěchů v sociální politice nejen díky své vládě vedené ANO, ale také díky svému osobnímu zásahu,“ řekla Karasková. „To snadno překoná ČSSD, která se angažovala ve vládě.“
Profesor politologie Masarykovy univerzity Lubomír Kopecek uvedl, že ČSSD nejenže ztratila své příznivce, ale také viděla své tradiční voliče zpronevěřit krajně pravicovou Svobodou a přímou demokracií (SPD).
Podle nedávných průzkumů veřejného mínění ovládá sociálně demokratická strana zhruba 9–11% lidového hlasování.
„SPD úspěšně hraje na imigrační a uprchlickou kartu a mnoho levicových voličů se obává imigrantů a uprchlíků,“ řekl Kubicek.
Proč bojují čeští sociální demokraté?
Ale také se tvrdí, že to byli čeští sociální demokraté, kteří způsobili své neštěstí. Beh uvedl, že pokusy strany o modernizaci a přilákání mladých voličů byly neúspěšné, protože její členové jsou většinou starší a konzervativní.
Příznivci bývalého vůdce CCPSD Miloše Zemana, současného českého prezidenta, navíc zmařili pokusy o modernizaci.
„ČSSD zůstala ve vztahu k cizincům a imigrantům docela nacionalistická a xenofobní, ale Babiš a krajní pravice jsou lépe vybaveni k přilákání nacionalistických voličů,“ řekl Behe.
Strana je také hluboce rozdělena. Mnoho divizí stále pramení z kontroverzního rozhodnutí ČSSD v roce 2018 uzavřít koaliční smlouvu s Babesem, který je pronásledován obviněním z korupce. Babišův první pokus sestavit menšinovou vládu po všeobecných volbách v předchozím roce nezískal podporu Parlamentu.
Jan Hamáček – který se stal lídrem ČSSD počátkem roku 2018 a od té doby působí jako ministr vnitra – se scvrkává na kontroverzní postavu.
„Mnoho členů strany ho nenávidí,“ komentoval to Kubíček.
Od roku 2018 jsou členové stran rozděleni na hlavní otázky, od imigrace po zahraniční politiku, přičemž Hamacek údajně usiloval o posílení užších vztahů s Ruskem a Čínou, což jsou nestálá témata české politiky.
Napětí narostlo v dubnu letošního roku, kdy tehdejší státní tajemník Tomáš Petřichek vedl vůdčí výzvu proti Hamáčkovi v rámci ČSSD. Přestože Hamáček vyhrál stranický hlas, neudělal nic, aby uklidnil vnitřní rozdělení strany nebo zlepšil její poškozený obraz.
V období před všeobecnými volbami 8. října propukly na kandidátních listinách ČSSD vnitřní střety, přičemž do médií pronikly osobní útoky mezi vedením strany, což Kubíček označil za „fatální pro image strany“.
A co hůř, řekl Kubisek, Hamáček byl během předvolební kampaně téměř neviditelný a šušká se, že teď příliš pije.
Česká ústavní krize?
Slábnoucí popularita ČSSD je hlavním faktorem, proč se někteří kritici domnívají, že se Česko může příští měsíc po volbách, dokonce i po ústavní krizi, dostat do slepé uličky.
Přestože je v současné době v průzkumech vpředu, je nepravděpodobné, že by ANO získalo dostatek mandátů na to, aby sestavilo vládu samo. Pokud ČSSD nezíská dostatek hlasů pro vstup do Parlamentu nebo ztratí mandáty, mohlo by to zkazit současné koaliční uspořádání mezi oběma stranami a ponechat ANO při hledání nových partnerů.
Ale dvě nové volební aliance vytvořené největšími opozičními stranami uvedly, že neuzavřou dohodu, která by Babiše obnovila jako premiéra, a mohly by se pokusit sestavit vládu samy. Krajně pravicová sociální demokracie také uvedla, že dohodu s Babišem odmítne. Zatím není jasné, zda ostatní menší strany získají dostatek hlasů, aby získaly poslanecké mandáty.
Od převzetí moci v roce 2017 byl Babiš sužován obviněním z korupce související s jeho podnikatelským impériem Agrofert, jedním z největších konglomerátů v zemi. Největší protesty od pádu komunismu v roce 2019 byly organizovány kvůli údajnému štěpu Babiše, který je nyní považován za nejbohatšího člověka v zemi.
V dubnu přezkoumání Evropské komise zjistilo, že Babiš porušil střet zájmů ohledně jeho kontroly nad trusty spojenými s Agrofertem, obvinění odmítá. Evropská unie také vyšetřuje údajné podvody ohledně dotací pro své společnosti. Podobná vyšetřování českých vyšetřovatelů byla zablokována, ale mohou se obnovit, pokud Babiš příští měsíc ztratí moc, což pro úřadujícího premiéra zvyšuje volební rizika.
Když to ještě komplikuje, prezident Zeman již prohlásil, že se mu nelíbí dvě velké koalice vytvořené na začátku tohoto roku, a řekl, že umožní největší straně – nikoli volebním aliancím – pokusit se sestavit úřad vlády. -volby.
I když sociální demokraté získají mandáty v parlamentu, není vůbec jasné, že jiná koalice ANO-ČSSD může ovládat většinu ve sněmovně. Po roce 2018 spoléhal na to, že získá mírnou většinu, neoficiální podporu poslanců Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM).
Česká republika by tak mohla směřovat k měsícům politické nestability. Kolaps podpory sociálních demokratů není jen důsledkem rozpadu české politiky za poslední desetiletí, ale také příčinou velké části této nejistoty.
