Otázky a odpovědi: Due diligence pro fúze a akvizice technologií v České republice

náležitou péči

Typické oblasti

Jaké jsou typické oblasti due diligence prováděné ve vaší jurisdikci s ohledem na technologická aktiva a duševní vlastnictví v technologických transakcích M&A? Jak se due diligence liší u fúzí nebo akvizic akcií ve srovnání s převzetími nebo nákupy aktiv?

Náležitá péče o majetek duševního vlastnictví z právního hlediska obvykle zahrnuje podrobnou analýzu následujících věcí:

• Všechna práva duševního vlastnictví vztahující se na cíl nebo vlastněná cílem;
• jakékoli duševní vlastnictví používané Targetem kdykoli během předchozích tří let a jakékoli licence nebo jiná ujednání, která Targetu umožňují používat takové duševní vlastnictví;
• jakékoli duševní vlastnictví ve vlastnictví třetích stran, jehož použití nebo využití je nezbytné nebo žádoucí nebo může být nezbytné nebo žádoucí pro pokračování činnosti cíle, a postupy, které jsou v současné době nebo mohou být nutné dodržovat, aby se zabránilo porušení jakéhokoli taková práva;
• jakékoli licence nebo jiná ujednání, která umožňují třetím stranám používat duševní vlastnictví ve vlastnictví cíle;
• jakékoli námitky nebo porušení (včetně údajného) třetích stran duševního vlastnictví předmětu a naopak;
• jakékoli okolnosti, za nichž může dojít ke ztrátě nebo nepříznivému ovlivnění zájmu nebo práva používat jakékoli duševní vlastnictví (včetně změny kontroly nad cílem), jakož i jakékoli skutečnosti nebo záležitosti, které mohou způsobit, že některé z práv duševního vlastnictví je neplatné nebo nevymahatelné;
• jakékoli nároky bývalých zaměstnanců nebo zaměstnanců na jakékoli vynálezy, práce nebo jiný vývoj učiněný takovými bývalými zaměstnanci v průběhu zaměstnání a jakékoli skutečnosti nebo okolnosti, které mohou vést k vzniku takových nároků;
• jakákoli zatížení nebo bezpečnostní zájmy svěřené duševnímu vlastnictví cíle; A
• Všechny spory, arbitráže, řízení nebo urovnání týkající se duševního vlastnictví.

Due diligence technologických aktiv z právního hlediska obvykle zahrnuje podrobnou analýzu následujících:

• veškeré použité IT vybavení, jakož i podrobnosti o jeho vlastnictví a veškeré související licence či dohody;
• veškerý použitý software spolu s vlastnictvím autorských práv k softwaru, jakékoli licence k softwaru a přístup ke zdrojovému kódu;
• veškerá údržba nebo podpora softwaru nebo hardwaru pro cíl;
• informace o jakýchkoli osobních údajích zpracovávaných cílem a sledovat dodržování příslušných právních předpisů upravujících používání osobních údajů; A
• Jakákoli zatížení nebo bezpečnostní zájmy svěřené technologickým aktivům cíle.

V transakcích zahrnujících převod duševního vlastnictví a technologických aktiv se klienti obvykle také setkávají s dalšími poradci, kteří se specializují na danou oblast, kteří kontrolují například provozuschopnost a vhodnost technologických aktiv.

Při transakcích zahrnujících vyříznutí je značná pozornost věnována duševnímu vlastnictví ve vlastnictví skupiny prodejců mimo rámec transakce, které je však nezbytné pro provádění obchodní činnosti cíle a IT služeb poskytovaných skupinou prodejců cíl a naopak určit relevantní problémy s oddělováním, které musí být pokryty smlouvou o službách Transitional Trademark License Agreement (TSA) and Tradeemark License Agreement (BLA).

Známá vyhledávání

Jaké typy obecných vyhledávání se obvykle provádějí při provádění náležité péče o fúze a akvizice technologií? Jaké další typy veřejně dostupných informací lze shromažďovat nebo kontrolovat při provádění náležité péče o fúzích a akvizicích technologií?

Cílová due diligence v České republice obvykle zahrnuje následující vyhledávání veřejných záznamů, které nejsou specifické pro technologii:

• Komerční registr.
• Registr komerčních licencí.
• insolvenční záznam;
• rejstřík trestů;
• Centrální registr exekucí;
• Registr nemovitostí. A
• Konečný registr zúčastněných stran.

Další veřejné databáze a registry duševního vlastnictví a technologie, zejména technologicky specifické fúze a akvizice, se obvykle vyhledávají:

1. databáze patentů a užitných vzorů;
2. databáze průmyslových vzorů;
3. databáze ochranných známek;
4. databáze zeměpisných označení;
5. označení původu;
6. Vlastní RF databáze.
7. Databáze zástav v oblasti elektronických komunikací. A
8. Seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů opakování a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Záznamy (1) až (5) umožňují vyhledávání dat vlastníka, žadatele nebo původce. Specializovaná RF databáze umožňuje prohledávat pouze frekvenční data, což činí časově náročné provádění relevantních vyhledávání.

Zapisovatelné duševní vlastnictví

Jaké jsou typy zaznamenatelného duševního vlastnictví, které typy duševního vlastnictví jsou neregistrovatelné a jaká due diligence se obvykle u každého zohledňuje?

Práva duševního vlastnictví podle českého práva lze rozdělit na autorská a související práva (tato nejsou registrována) a práva průmyslového vlastnictví (IPR) (platí zásady registrace).

Při podání žádosti o práva duševního vlastnictví na Český úřad průmyslového vlastnictví (CIPO) je přihlašovateli přiznáno právo přednosti, které chrání přihlašovatele před následnými žádostmi o totožné a automaticky uděluje patentové přihlášky, přihlášky užitných vzorů a národní ochranné známky aplikace.

Evropská unie a mezinárodní organizace rovněž poskytují další ochranu práv duševního vlastnictví. Nárok na prioritu ochranné známky EU lze podat pomocí přihlášky ochranné známky EU ve stanoveném časovém období. Mezinárodní právo přednosti může být rovněž uděleno, pokud je mezinárodní přihláška ochranné známky podána u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) prostřednictvím příslušného národního úřadu (tj. CIPO) ve stanoveném časovém období.

Provádět due diligence obvykle ve vztahu k duševnímu vlastnictví (např. Kontrola registrací, postupy odposlechu, ujednání, která umožňují třetím stranám používat duševní vlastnictví ve vlastnictví získaného cíle).

Linec

Mohou být k duševnímu vlastnictví nebo technologickým aktivům poskytnuta zástavní práva nebo bezpečnostní zájmy, a pokud ano, jak s nimi nabyvatelé postupují?

České právo připouští zástavní práva nebo bezpečnostní zájmy jak na práva duševního vlastnictví, tak na technologická aktiva, s výjimkou zeměpisných označení a označení původu.

V případě práv duševního vlastnictví registrovaných ve veřejných databázích nebo záznamech (tj. Databáze patentů a užitných vzorů, databáze průmyslových vzorů a databáze ochranných známek) je koncese nebo bezpečnostní právo zapsáno do tohoto veřejného rejstříku na žádost kterékoli ze stran smlouva o závazku. Při provádění due diligence proto mohou kupující provést vyhledávání v těchto záznamech, aby zjistili, zda jsou v souvislosti s jejich právy duševního vlastnictví registrována nějaká zástavní práva nebo bezpečnostní zájmy.

U technologických aktiv (například určitých technologických zařízení nebo zařízení), která nejsou zapsána v žádném z výše uvedených veřejných záznamů, může být zástavní právo nebo bezpečnostní právo zapsáno ve zvláštním registru vedeném Notářskou komorou České republiky, Zajištění Registr. Každý notář má právo na požádání předložit kopii nebo výpis ze záznamu v registru cenných papírů nebo certifikát potvrzující, že konkrétní aktivum je bez jakýchkoli zájmů na zajištění.

Náležitá péče o duševní vlastnictví zaměstnanců

Jakou due diligence se obvykle provádí s ohledem na duševní vlastnictví a technologie vytvořené zaměstnanci a dodavateli?

Náležitá péče o duševní a technické vlastnictví, které zaměstnanci vytvářejí, obvykle zahrnuje podrobnou analýzu následujících věcí:

• Pracovní smlouvy (zejména definice druhu práce, kterou zaměstnanec vykonává, a zda tato definice zahrnuje všechna práva duševního vlastnictví nebo technologie vytvořené zaměstnancem);
• jakékoli licence poskytnuté zaměstnanci k duševnímu vlastnictví nebo technologii vytvořené zaměstnanci; A
• Zda jsou zaměstnanci oprávněni převést svá majetková práva na třetí strany v souladu se svými pracovními smlouvami.

Náležitá péče o duševní vlastnictví nebo technologie vytvořené dodavatelem vyžaduje podrobnou analýzu obchodních smluv a licenčních dohod s dodavateli ve vztahu k duševnímu vlastnictví a technologiím.

Obecná zásada českého autorského zákona dává zaměstnavatelům možnost uplatňovat vlastnická práva k práci vytvořené zaměstnanci v souvislosti s jejich zaměstnáním jménem zaměstnanců. Pokud si zaměstnavatel přeje převést tato vlastnická práva na třetí strany, musí zaměstnavatel získat souhlas tvůrce obsahu (toto oprávnění je neodvolatelné a platí pro všechny budoucí převody), s výjimkou převodu podniku, kde takový souhlas vydává Tvůrce-zaměstnanec není nutný.

Podle českého autorského zákona se má za to, že u díla vytvořeného zhotovitelem poskytl dodavatel objednateli licenci. Není -li dohodnuto jinak, zůstává Zhotovitel oprávněn licencovat toto dílo jiným osobám, pokud taková licence není v rozporu s oprávněnými zájmy Objednatele.

Pro počítačové programy a databáze, které jsou považovány za vytváření zaměstnanců, platí zvláštní pravidlo, i když jsou vytvořeny dodavatelem a zákazník je považován za zaměstnavatele.

Licencovaný převod duševního vlastnictví

Existují nějaké požadavky umožňující převod nebo postoupení licencovaného duševního vlastnictví a technologie? Jsou s exkluzivními a nevýhradními licencemi zacházeno odlišně?

Obecným pravidlem českého práva je, že licenci k duševnímu vlastnictví nelze převést na třetí stranu bez souhlasu poskytovatele licence. Český občanský zákoník stanoví výjimku, podle které, není -li stranami dohodnuto jinak, není k převodu duševního vlastnictví jako součásti obchodního podnikání nutný souhlas poskytovatele licence (v těchto případech však práva duševního vlastnictví nelze převést, pokud takový převod je vyloučen licenční smlouvou nebo povahou samotného práva duševního vlastnictví).

V případě převodu právním nástupnictvím je licence automaticky převedena na kupujícího, není -li takový převod licenční smlouvou vyloučen.

Softwarová due diligence

Jaké typy due diligence softwaru se obvykle provádějí ve vaší jurisdikci? Poskytují cíle obvykle skenování kódů třetích stran nebo otevřený zdrojový kód?

V České republice je softwarová due diligence obvykle součástí operativní nebo technické due diligence (nikoli právní due diligence). Během naší právní due diligence obvykle kontrolujeme licenční smlouvy, smlouvy dodavatelů a zaměstnanců týkající se vývoje softwaru nebo licencování.

Další due diligence

Jaké další oblasti due diligence byly ve vaší jurisdikci provedeny ve vztahu k patentovaným nebo nově vznikajícím technologiím?

V České republice neexistuje žádná speciální legislativa pro proprietární nebo nově vznikající technologie. České právo proto považuje moderní technologie, jako je umělá inteligence nebo systémy a software autonomního řízení, za majetek (v souladu s obecnou definicí majetku podle českého občanského zákoníku).

Na úrovni EU se projednávají nové právní předpisy týkající se nových technologií, zejména umělé inteligence a robotiky. Dne 27. ledna 2017 přijal Evropský parlament zprávu s doporučeními Evropské komisi o občanskoprávních pravidlech týkajících se robotiky, která naléhala na přípravu návrhu legislativního rámce souvisejícího s vývojem a využíváním umělé inteligence v příštích 10 až 15 let. Zpráva také zdůraznila, že neexistují žádná zákonná ustanovení, která by byla konkrétně použitelná pro robotiku, ale že lze použít stávající právní systémy a doktríny, ačkoli některé aspekty vyžadují zvláštní studii. Zpráva proto doporučila podpořit technicky neutrální přístup IP použitelný v různých sektorech, ve kterých lze roboty používat. Od roku 2017 vede výbor diskuse a zveřejňuje pracovní dokumenty na toto téma.