Komentář byl reakcí na otázku, čeho Slovinsko jako předsednictví EU dosáhlo, aby pokročilo v rozšiřování a překonalo bulharskou blokádu Severní Makedonie k zahájení přístupových rozhovorů.
Lugar uvedl, že program slovinského předsednictví EU jasně uvedl, že EU slíbila dosáhnout určitého pokroku za podmínky splnění podmínek, což znamená, že pokud tyto podmínky budou splněny, bude „povinností EU dodržet její slova“.
Uznal, že EU neplní svůj slib hodně kritizovala, poznamenal však, že tato rozhodnutí byla v EU přijímána jednomyslně, což vyžaduje mnoho diplomatického úsilí.
„Děláme vše pro to, abychom dosáhli pokroku,“ řekl, ale poznamenal, že absence vlády v Bulharsku situaci ještě zhoršila, protože „jeden z partnerů chybí“.
Od dubna uspořádalo Bulharsko volby dvakrát a nepodařilo se jim vybrat řádnou vládu. Do konce roku se blíží třetí volby.
Slovinsko bude v říjnu hostit v rámci svého předsednictví EU summit EU a západního Balkánu.
Vedoucí představitelé komise pro budoucnost Evropy a rozšíření zdůraznili důležitost a přínosy rozšíření EU o západní Balkán jako otázku strategického významu a shodli se na tom, že integrace regionu do EU bude klíčová.
„Navrhujeme investovat přibližně třetinu HDP celého regionu, přibližně 30 miliard EUR, aby celý region přišel a přinesl v příštích čtyřech až pěti letech zásadní změnu v terénu pro lidi a hospodářství – propojení dálnice a hlavní města železnic, postupně vyřadit uhlí a přinést obnovitelnou energii, investovat do malých a středních podniků, vytvářet atraktivní investiční klima a přinášet širokopásmový internet.
„To je to, co Evropa nabízí. Toto nikdo nenabízí. Implementace tohoto plánu začne v tomto semestru,“ řekl.
Slovinský premiér Janez Janša poznamenal, že při vzniku Evropské unie otcové zakladatelé nemluvili o Východu a Západu, ale o Evropě jako celku. „Rozšíření je nástrojem k dosažení tohoto cíle,“ řekl.
Varoval před budoucností bez expanze. Bulharské i chorvatské předsednictví chtělo během svého působení v Radě Evropské unie rozšířit rozšíření, ale jiné otázky byly v té době považovány za prioritu. „To bylo krizové řízení a nyní se musíme zaměřit na strategický problém expanze,“ řekl.
Podle Janši by rozšíření mělo být po celou dobu na programu EU, stejně jako tomu bylo před vstupem Slovinska do bloku. „Uděláme vše pro to, abychom udělali alespoň pár kroků vpřed.“
K expanzi co nejdříve vyzval také polský premiér Mateusz Morawiecki s odvoláním na alternativy zvýšení přítomnosti Turecka, Ruska a Číny v regionu.
Albin Kurti, předseda kosovské vlády, dodal, že rozšířením se vnější hranice Evropské unie zmenší o tisíce kilometrů, což bude kromě bezpečnosti velkým plusem. Řekl také, že rozšíření sjednotí země s diasporou v západoevropských zemích, přičemž poznamenal, že každý třetí občan zemí západního Balkánu žije v západoevropské zemi.
Slovinský prezident Borut Pahor kritizoval nedostatečný pokrok v případě Severní Makedonie, která podle něj udělala vše pro to, aby postoupila na cestě Evropské unie, ale nedostala nic na oplátku.
Předseda vlády Severní Makedonie Zoran Zaev zdůraznil, že pro jeho zemi neexistuje jiná alternativa vstupu do Evropské unie. „Nemáme žádnou jinou rodinu, toto je naše rodina,“ řekl s odkazem na sdílené hodnoty. „Potřebujeme další kroky, abychom nás motivovali.“
Şefik Davirovic, člen předsednictví Bosny a Hercegoviny, uvedl, že drtivá většina lidí v jeho zemi doufá ve vstup do Evropské unie. Důvody jsou ekonomické, environmentální, sociální, politické atd., Ale je tu ještě jeden velmi důležitý důvod – který má všech šest zemí západního Balkánu společných.
Jsme obklopeni členy Evropské unie. Rozšíření na západní Balkán způsobí, že některé problémy budou relativní – například hranice, a usnadní lidem život. To samé bych řekl o členství v NATO, i když ne všichni s tím souhlasí.
Albánský premiér Edi Rama vyjádřil své štěstí nad pozváním zemí západního Balkánu k jednání o budoucnosti Evropy v Bledu. Nehledáme licenci, abychom byli evropští. Jsme Evropané bez ohledu na to, co si Evropané myslí … Nemluvíme o členství. Ale stačí otevřít otevřené konverzace.
Bulharský prezident Rumen Radev uvedl, že integrační proces je věcí dialogu a konsensu. Řekl, že reformy v různých oblastech jsou samozřejmě nutností, ale základem EU jsou evropské hodnoty. Když tedy mluvíme o škálování, nesmíme zapomenout na hodnoty. To musí být stabilní a nevratný proces. A abychom se o tom přesvědčili, musíme se vrátit k hodnotám. “
Nejprve členství v Schengenu
Česká tisková agentura uvedla, že EU by měla nejprve nabídnout perspektivu členství v Schengenském prostoru zemím západního Balkánu, než projdou procesem vstupu do EU, což je složitý proces.
Babiš zopakoval svůj názor, že stejně jako země EU, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko – které v současné době nejsou součástí schengenského prostoru – by mělo být přijato i Srbsko.
Srbsko by podle něj mělo být první zemí západního Balkánu, která bude přijata, protože je na cestě nelegálního přistěhovalectví a aktivně proti němu bojuje.
Babiš také řekl, že považuje za absurdní, že Bulharsko čekalo 10 let na expanzi Schengenu, přestože hlídalo hranice lépe než některé členské státy Schengenu.
Řekl, že věří, že rozhodování v EU nebude kvůli rozšíření obtížnější, poznamenal však, že bude nutná reforma institucí EU.
První den strategického fóra v Bledu provázely protesty proti Lianche, kdy demonstranti vztyčili na ostrově Bled protifašistickou vlajku.
„Tímto chceme vyslat jasný signál, že nesouhlasíme se zneužitím moci Janezem Janšou a jeho vládou,“ uvedli demonstranti a vyzvali lídry a instituce EU k ochraně právního státu ve Slovinsku.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
