Pan Haddad nevidí obavy, že by Washington porušil svůj závazek vůči kolektivní obraně NATO. „Existuje však zpráva pro Evropu, že neexistuje žádná americká touha zapojit se do sousedních konfliktů, které by mohly ovlivnit Evropu,“ řekl.
Anna Veslander, švédská obranná analytička a ředitelka severní Evropy při Atlantické radě, považuje stažení Afghánistánu za jasný znak toho, že se NATO znovu obrátí a zaměří se na velmocenskou soutěž s Čínou a Ruskem, se zaměřením na otázky odstrašování, odolnost a dezinformace. a klimatické změny.
Řekla, že evropští spojenci jsou unavení také z Afghánistánu, kde se boj proti terorismu mísí s podporou demokracie, budováním státu a sociální reformou. „NATO ale není organizace pro rozvojovou pomoc,“ řekla.
Fiasko odstoupení by oživilo argument pro strategickou autonomii, ale nejlepším výsledkem by podle ní byl „evropský pilíř NATO“, který – s významnými investicemi – by mohl poskytnout část strategického leteckého transportu, dohledu, průzkumu, velení a řízení které nyní Američané nabízejí. „Pokud chceme více sdílení kapacity a zátěže, mohla by to být užitečná, i když nákladná diskuse,“ řekla paní Weislanderová.
Julian Lindley-French, obranný analytik londýnského Statecraft Institute, říká, že Evropané vydávají mnoho „signálů ctnosti“, a to navzdory „slabému evropskému úsilí v Afghánistánu za posledních 20 let“, přičemž většina spojenců omezila své operace opatrným pravidlům zapojení.
Dodal, že „evropská slabost je ve skutečnosti evropský izolacionismus“.
Cory Schack, ředitel studií zahraniční a obranné politiky v American Enterprise Institute, varoval, že evropské stížnosti na chaotické stažení jsou závažné, ale mohou se odrazit.
„Je mi sympatie k evropskému koncernu, vzhledem k jejich závislosti na USA jako konečné záruce jejich bezpečnosti, ale také proto, že vyvolává důležité otázky o Bidenově správě,“ řekla paní Schacková.
