Česká republika má nejvyšší průměrný příjem mezi visegrádskými zeměmi

Česká republika má nejvyšší průměrný příjem mezi visegrádskými zeměmi

Průměrný příjem v eurech v České republice je 1 368 eur (34 932 Kč), což je nejvyšší ze čtyř visegrádských zemí.

Země s nejvyšší průměrnou mzdou ve střední a východní Evropě je Německo, konkrétně 3 978 eur (101 578 Kč), následované Rakouskem s 3 108 eurami (79 363 Kč).

Nejnižší průměrná mzda je 400 eur (10 214 Kč) v Kosovu a 432 eur na Ukrajině (11 031 Kč). Tyto výpočty jsou výsledkem každoroční studie konzultační společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy ve 21 zemích střední a východní Evropy.

Podle studie průměrná úroveň mezd v eurech stoupla nejvíce v soukromém sektoru. V Německu to bylo o 14% a na Slovensku, v Chorvatsku, Lotyšsku a Severní Makedonii to bylo o 5–10%. Průměrná mzda v Polsku je 1331 eur, v Maďarsku 1147 eur a na Slovensku 1113 eur.

Studie rovněž konstatuje, že daně a povinné příspěvky zaměstnavatele související s přijímáním zaměstnanců mají letos tendenci klesat v 21 evropských zemích. V průměru je poměr zaměstnavatelských nákladů k hrubým mzdám na daních a povinných poplatcích 15 procent.

Mezi zeměmi však existují rozdíly. Zatímco v Rumunsku je poplatek nižší než 5 procent z celkových mezd, na Slovensku je to 35,2 procenta. Česká republika je zemí s druhou nejvyšší mírou v regionu, a to 33,8 procenta.

Pokud jde o ekonomický dopad pandemie, zdá se, že dosud se většina vlád ve středoevropském regionu rozhodla nefinancovat programy podpory zaměstnanosti a podnikání prostřednictvím zvýšení daní. Některé vlády se dokonce rozhodly snížit daňové zatížení. Například lednové zrušení super-mezd v České republice bude mít významný dlouhodobý dopad na příjmy státního rozpočtu “, uvedl Pavel Klein, hlavní partner daňové služby Mazars v České republice.

Dá se podle něj očekávat, že se vlády jednotlivých zemí v budoucnu z hlediska tlaku na veřejné finance zaměří na zavedení nových daní či posílení daňové kontroly ve společnostech.

READ  Střední Evropa ukazuje, že problém právního státu je právní stát

Studie rovněž ukazuje, že Maďarsko a Chorvatsko mají nejvyšší základní sazby DPH, a to 27, respektive 25 procent. Průměr regionu je 21 procent – stejně jako v České republice. V Německu je základní sazba 19 procent.

V případě daní z příjmů právnických osob má Německo nejvyšší sazbu daně – maximální částka je 31 procent. Naopak nejnižší daně z příjmů právnických osob se platí v Maďarsku a Černé Hoře, a to ve výši 9 procent. Aktuální sazba daně z příjmu právnických osob se v zemích regionu pohybuje mezi 15 a 20 procenty a v České republice 19 procent.

„Daňová konkurence mezi zeměmi je stále evidentnější, a to navzdory snahám EU snížit rozdíly v sazbách daně z příjmu právnických osob mezi členskými státy,“ uvádí se ve studii.

Publikace, ve které jsou zastoupeny Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, země jižní Evropy a pobaltské státy – stejně jako země V4 – sleduje hlavně náklady na pracovní sílu, spotřební daně, různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *